1. Gran Canaria: Las Palmas (380 000 obyvatel)
Rušné hlavní město a Mekka digitálních nomádů. Pokud chceš potkávat další rodiny nebo potřebuješ školku, zvaž ubytování tady (případně na jihu Tenerife – tam je o něco teplejší podnebí).
Na nás bylo ruchu a hluku až moc, proto jsme si našli byt v Arinaze a do Las Palmas jezdili na výlety.
Co podniknout v Las Palmas? Doporučujeme krásnou písčitou Playa de Las Canteras, kolem které vede promenáda s hřišti; dále jedinou historickou čtvrť ve městě, botanickou zahradu Viera y Clavijo nebo interaktivní muzeum vědy a techniky.
2. Tenerife: Santa Cruz (205 000 obyvatel)
Velmi sympatické město, na které máme hezké vzpomínky. Autenticita, v zimě málo turistů.
S dětmi jsme zažili místní karneval (údajně druhý největší na světě po Rio de Janeiru, vstup zdarma). Jindy jsme narazili na pouliční koncert vážné hudby nebo na akci pro děti, která zahrnovala spoustu skákacích hradů (opět přístupných zdarma).
S dětmi doporučujeme botanickou zahradu Palmetum, bazény s mořskou vodou (Parque Marítimo), procházku kolem auditoria nebo Plaza de Espaňa s lagunou, přilehlým parkem a hřišti.
Spoustu času jsme strávili v krásném Parque García Sanabria s palmami, kaktusy, fontánami a několika hřišti. Od naší poslední návštěvy přibylo hřiště ve tvaru obří lodi.
3. La Gomera: San Sebastián (9 260 obyvatel)
V San Sebastiánu jsme bydleli měsíc těsně před covidem (stihli jsme karneval, než se všechno zavřelo). Odkaz na naše ubytování najdeš tady.
Ač se jedná o maloměsto, rozhodně má co nabídnout – malebné historické uličky, které pamatují Kryštofa Kolumba (doplnil zde zásoby, než se vydal na objevnou plavbu přes Atlantik), velký park se super hřištěm, několik pláží, krásné vyhlídky, příjemné kavárny… Taky je tu marina a přístav trajektů.
S malými dětmi jsem ocenila, že je všechno blízko kluci mají dostatek vyžití. San Sebastiánu dáváme 10 bodů z 10 a těšíme se, že se tam zase někdy podíváme.
4. La Palma: Santa Cruz (15 500 obyvatel)
Krásné historické město na krásném ostrově. Ačkoliv tu kotví výletní lodě, Santa Cruz si zachovává atmosféru příjemného místa k životu pro místní lidi.
Při prvním pobytu na La Palmě jsme sem jezdili na výlety, při druhé návštěvě jsme se v Santa Cruz rovnou ubytovali.
S dětmi si dopřej procházku malebnými uličkami, svezte se proskleným výtahem vedle hlavní pošty (je to zdarma), navštivte fascinující Museo Insular (více informací zde) nebo námořní muzeum v replice lodi a vyšlápněte si na vyhlídku v bývalé penosti se spoustou děl (zdarma).
Výlet můžete zakončit na dlouhé pláži s tmavým pískem a skvělým hřištěm.
5. Fuerteventura: Puerto del Rosario (42 800 obyvatel)
Tady už je to slabší co se týče památek i atmosféry. V Puerto del Rosario jsme bydleli měsíc a užili jsme si to, nicméně návrat zatím neplánujeme.
Historické centrum zde v podstatě neexistuje (jedinou lehce zajímavou stavbou je místní kostel). Plusové body dáváme za skvělou pláž s krásnými mušlemi (ty jsou na Kanárech vzácností).
Zároveň je vidět snaha město pozvednout – vznikla zde pěší zóna s obchody a restauracemi a spousta velkých i malých hřišť.
Puerto del Rosario však stále zůstává především velkým přístavem (kotví zde i výletní lodě), dále je tu vojenská základna a různé průmyslové zóny.
6. Lanzarote: Arrecife (65 000 obyvatel)
Podobný případ jako Puerto del Rosario. V Arrecife je pěkná jeho pobřežní část. Do obytných čtvrtí ani nezajížděj, není tam nic k vidění.
V Arrecife jsme strávili 3 týdny, protože jsme tu našli ubytování podle našich představ. Nicméně objektivně bude k prozkoumání stačit jednodenní výlet.
Auto můžeš nechat na velkém parkovišti na kraji města, kam se vejdou i karavany a obytné dodávky. Pokračuj přes Parque Tématico s hřištěm a skate rampami, odkud uvidíš atraktivní městskou pláž (jsou tu malé vlny a pozvolný vstup do vody – pro děti super).
Po koupání se můžeš vydat dál kolem pobřeží až fotogenické pevnosti (Castillo de San Gabriel). Cestou potkáš 2 hřiště plus nějaké ty zmrzlinárny, kavárny a pizzerie :-).
7. El Hierro: Valverde (5 080 obyvatel)
Jediné vnitrozemské hlavní město. Má spíš chladnější podnebí a často tu “sedí” mrak, proto doporučujeme ubytování na pobřeží. Za vidění stojí místní kostel, který je zároveň jedinou zdejší historickou památkou.
Do Valverde jsme jezdili nakupovat, občas na snídani do pekárny, a především na hřiště v Parque el Cabo (které uspokojí i větší děti a nemá na El Hierru obdoby :-)).
Více informací o tomto jedinečném ostrově si můžeš přečíst tady. Odkaz na naše ubytování najdeš v tomto článku.
8. Madeira: Funchal (106 000 obyvatel)
Centrum Funchalu je (na rozdíl od výše popsaných měst) turistický blázinec. Určitě stojí za vidění, ale připrav se na dlouhé fronty a předražené atrakce.
S dětmi jsme začali výlet v krásném Parque Santa Catarina s hřištěm a vyhlídkou na výletní lodě. Pak jsme pokračovali přes mumraj lidí na nábřeží až k lanovce. Kvůli obří frontě jsme jízdu odložili na později a prohlédli si okolní historické uličky, včetně katedrály a městského parku.
Jízda lanovkou byla nakonec asi nejlepším zážitkem z Funchalu. Lanovky známe z rakouských a švýcarských Alp, ale tady jsme poprvé jeli nad obytnými čtvrtěmi a nakukovali lidem do soukromí :-).
U horní stanice můžeš navštívit tropickou zahradu. Nám se nechtělo platit poměrně vysoké vstupné (krásné zahrady jsme viděli na Kanárech za zlomek ceny, viz poslední bod v tomto článku).
Místo toho jsme se šli podívat na místní ulítlou atrakci – tradiční saně na svážení dřeva, jejichž provozovatelé se přeorientovali na turisty (určitě se podívej na video). Zpět do centra jsme se vrátili lanovkou.
