Na západ Madeiry jsme se podívali jen jednou, protože to bylo z obou našich ubytování poměrně daleko. Když byli kluci malí, dlouhé přejezdy autem nám tolik nevadily, protože se všichni 3 vyspali a pak měli dobrou náladu :-). Teď už jsme zase v jiné fázi života s dětmi a chceme spíš maximalizovat čas venku, na výletě.
Zároveň v článku najdete pasáž nazvanou “autem přes hory” – a opravdu vřele doporučuji tuto trasu projet, je nádherná.
Levada do Brasileiro
V březnu hodně bláta, hodně vody a kromě nás žádní turisté ani domorodci. Na neznačenou levádu do Brasileiro (FOTKY ZDE) jsme vyrazili užít si vavřínové lesy, které známe z Kanárů (konkrétně z La Gomery, La Palmy a Tenerife). Vavřínové lesy se špatně fotí, protože je tu málo světla, ale v reálu jsou nádherné.
Pozor, leváda vede celou cestu do kopce (a zpátky zase z kopce). Klukům to kupodivu vůbec nevadilo a užili si spoustu zábavy s vodou. O zpestření se postaraly krávy – procházeli jsme přes jejich pastvinu. Skvělá outdoorová leváda, doporučujeme. Zavzpomínali jsme si tu jak na Kanáry, tak na azorský ostrov Terceira.
Parkování na startu levády bylo bez problémů – využili jsme plácek před opuštěným lomem. Cíl výletu jsme zvolili operativně – došli jsme k hůře průchozímu místu, opět hodně bláta a úzká cesta, tak jsme se vrátili stejnou cestou k autu.
Zajímavou zastávkou bylo vyhlídkové místo tady. Ač se to nezdá, na silnici je docela provoz (projíždějí tudy i turistické autobusy), tak doporučuji opatrnost.
Autem přes hory
Domů z levády jsme se vraceli přes hory užili si překrásnou vyhlídkovou trasu (FOTKY ZDE). Nejdřív jsme jeli v mracích, ale pak jsme se dostali nad ně a měli výhled jako z letadla. Opět jsme potkali několik krav.
O kus dál jsme pak míjeli spoustu zaparkovaných aut – výchozí bod na slavné Levada das 25 Fontes a Levada do Alecrim (více informací zde). I v šest večer tam bylo hodně lidí. Pak jsme projížděli kolem větrných elektráren a přes planinu porostlou žlutě kvetoucími keříky.
Nakonec jsme začali klesat do údolí do vesnice Serra de Água. Poslední úsek silnice vedoucí horským údolím jsem popisovala tady.
Navečer už byla v horách docela zima a silný vítr, takže kluci ani nevystupovali z auta. Zastavovali jsme vyloženě za účelem cvaknout pár fotek a pokochat se nádhernou vyhlídkou. A po pár minutách jsme pokračovali v jízdě.
Porto Moniz
Viděli jsme z auta, bohužel jsme se tu nestihli zastavit. Pobřeží mi hodně připomíná jedno místo na ostrově El Hierro (Pozo de Las Calcosas), kde láva vylitá do oceánu vytváří charakteristické tvary.
Porto Moniz každopádně působí jako fajn místo k zastávce – viz video:
Ponta do Pargo
Vyhlídka u majáku je žhavým adeptem na umístění v žebříčku typu “Top 10 Best Spots You Absolutely Need to Visit in Madeira” :-). Dělám si trochu legraci z influencerů, ale nechci tohle místo shazovat. Vyhlídky z útesů jsou vždy krásné (pokud je právě nezakrývá mrak). My jsme z časových důvodů vynechali, ale rádi se tam příště podíváme.
Když už tu budete, doporučuji stavit se také na vyhlídce u vodopádu Garganta Funda (viz druhé video).
