První rok na cestách překonal moje nejdivočejší představy 🙂 Byl nádherný a jsem za něj moc vděčná. Posuďte sami:
- měsíc v Chorvatsku
- 2 měsíce na Gran Canarii
- 2 měsíce na jihu Španělska
- 14 dní v Německu
Měsíc v Chorvatsku – z extrému do extrému
V den odjezdu do Chorvatska měli kluci necelých 12 měsíců, necelé 3 roky a 4¾ roku. Tahle cesta byla plná extrémů a bouřlivých emocí. Na jednu stranu jsme si užívali společný čas na nádherných místech. Několikrát během cesty mi došlo, že se mi právě teď plní sen. Vyzkoušejte, je to super pocit 🙂
Pak je tu druhá strana mince. Stres, vyčerpání, nedostatek spánku. Vztek, když věci vůbec nešly podle plánu. Třeba když jsme dorazili na vytoužené místo a kluci se většinu času prali a zlobili. Ve Splitu jsme si sáhli na dno, když nás pokousaly štěnice a nevěděli jsme, jestli se nám dostaly do věcí.
Celkově jsem v Chorvatsku hodně narážela na svá očekávání. Po pěti letech bez cestování jsem chtěla (alespoň) něco vidět a zažít. V reálu jsem pak stále řešila děti. V noci kojení a uspávání Adámka a ve dne péče o všechny 3. Nakrmit, nakojit, přebalit, převléknout, plnit požadavky. Řešit rvačky Lukáška s Davídkem. Jakmile jsme vyšli ven z bytu, ozvalo se: “Já mám hlad.” 🙂 A tak pořád dokola. Na konci dne jsem byla vyřízená.
Dobrá zpráva je, že rozpor očekávání versus realita na dalších cestách téměř vymizel. V Chorvatsku jsme testovali, co nám vyhovuje a co ne. Pavel si vzal neplacené volno, protože tehdy nemohl pracovat na dálku. Ocenila jsem, že mi pomáhá s dětmi. Zároveň jsem vnímala, jak ho každodenní kolotoč povinností vyčerpává. Bylo jasné, že budeme chtít cestovat jinak. Také nám nevyhovovaly časté přesuny, takže další ubytování jsme rezervovali rovnou na 2 měsíce.
Nakonec to nejlepší. Adámkovi během pár dní strávených u moře vymizely zdravotní problémy, se kterými se dlouhodobě potýkal. V Česku několikrát skončil v nemocnici a při posledním pobytu (14 dní) mu léčba nezabrala. Počítali jsme s tím, že se uzdraví u moře, nebo v nejhorším případě vyhledáme nemocnici v Chorvatsku.
2 měsíce na Gran Canarii – odleťte v zimě za teplem a už nebudete chtít jinak
Na Gran Canarii jsme odlétali s pocitem, že i přes důkladnou přípravu nevíme, do čeho jdeme. Nečeká nás turistické peklo? Jaké tam bude počasí?
Turistické peklo od ledna do března nehrozí. A co víc, zdejší divoká a krásná příroda nám vyrazila dech. Zároveň jsme se v podstatě kamkoliv dostali autem, takže cestování s malými dětmi bylo bez problémů. Jsme nadšení a moc doporučujeme 🙂
Počasí je v zimě proměnlivé a většinu času fouká vítr. Teplo jako v Asii tu nečekejte. Klidně běžte na procházku v tričku, ale určitě si přibalte mikinu a bundu do deště. V oceánu se vykoupou pravděpodobně jen děti.
I tenhle pobyt provázelo vyčerpání a negativní emoce, ale celkově jsme se vraceli v mnohem lepší kondici, než z Chorvatska 🙂 Kanárské sluníčko mě nabilo energií. Oceňuji, že jsme tu byli mnohem zdravější, než když trávíme zimu v Česku.
2 měsíce na jihu Španělska
Španělé vědí, jak si užít život. Pojďme se od nich učit 🙂 Španělsko je podle mě ideální země pro cestování s malými dětmi. Krásné písčité pláže, teplé počasí, pohodová atmosféra. Podívejte se na moje články a inspirujte se 🙂
14 dní v Německu
Do Německa (k Rujáně) jsme vyrazili v polovině srpna. 6 hodin jízdy na sever se projevilo chladnými rány a večery. Překvapily nás časté dešťové přeháňky.
Snadný přístup k moři tu není samozřejmostí. Břehy jsou často zarostlé stromy nebo rákosím. K moři jsme chodili na ostružiny 🙂 Viděli jsme několik nádherných pláží s dokonale jemným pískem. Voda byla tak studená, že se nekoupali ani kluci. Zato byli nadšení z hromady mušlí, kterou tu nasbírali. Třešničkou na dortu byly krásné křídové útesy na Rujáně.
Už se těšíme na cestovatelský rok č. 2 :).
