S výletem do nejvyšších hor Madeiry jsme čekali na krásné počasí (předpověď můžeš sledovat v aplikaci Madeira Weather). Tento přístup doporučujeme. V mracích pochopitelně neuvidíš nádherné vyhlídky, kvůli kterým se do hor jezdí. A za deště možná ani nebudeš mít chuť vystupovat z auta a něco s dětmi podnikat.
Všechna zmiňovaná místa jsme navštívili během 1 dne. Strávili jsme hodně času v autě a zároveň jsme i hodně chodili.
Vyhlídka Eira do Serrado
Velmi turistické místo a úžasná vyhlídka (FOTKY ZDE). Kousek od parkoviště stojí obchod se suvenýry, restaurace a hotel (vše v jedné budově). Cestička od parkoviště na vyhlídku měří asi 300 m, je bezpečná pro děti a celou dobu se můžeš kochat pohledem na hory.
Naopak cesta do vesnice Curral das Freiras vede dolů z šíleného kopce. Do toho jsme se s dětmi nepouštěli.
Alternativní méně navštěvovanou vyhlídku na Curral najdeš tady (FOTKY ZDE).
Curral das Freiras
Z vyhlídky Eira do Serrado jsme sjeli tunelem do vesnice, kde jsme si dali svačinu u kostela (FOTKY ZDE).
Curral das Freiras jsme nijak zvlášť neprozkoumávali, protože jsme se chtěli podívat na další místa v horách. Subjektivně si myslím, že ve vesnici není moc k vidění – kromě okolních horských panoramat.
Vrátili jsme se zpět tunelem a pak pokračovali po této silnici. Ačkoliv je v mapě vyznačená bíle, je v dobrém stavu a dobře průjezdná. Jenom jsme dost často jeli na jedničku, vyšší rychlost v tom terénu naše auto nezvládlo. Silnice se na noc zavírá, v zimě je otevřená tuším do 17:30.
Levada Negra
Parkovali jsme tady a fotili si krásné vyhlídky (FOTKY ZDE). Bílá koule na fotkách je vojenský radar na Pico do Arieiro (k tomu se ještě dostaneme).
Protože jsme zastavili u Levada Negra, využili jsme příležitost k nerušené procházce bez turistů (FOTKY ZDE). V březnu kolem levády poletovalo hodně vos, což se klukům moc nelíbilo. Taky jsem tu měla silnou alergii (nevím na co, ale na ostrovech se mi to občas stává). Proto jsme šli jen kousek.
Pico do Arieiro
Parkoviště nahoře bylo plné, a tak jsme nechali auto tady. Nebyla jsem si jistá, jestli se mi chce do turistické zóny na Pico do Arieiro. Ale nakonec to byl úžasný zážitek a rozhodně tuto oblast nevynech (FOTKY ZDE).
Už cestou z parkoviště jsem fotila nádherné vyhlídky, konkrétně tady. A na vrcholu (1818 m) se nám otevřela další krásná vyhlídka na druhou stranu. Tak trochu mix Caldery de Taburiente na La Palmě a kaňonů na Gran Canarii. Byli jsme nadšení.
Kromě vojenského radaru na Pico do Arieiro najdeš také obchod se suvenýry, restauraci, infocentrum. Cesta na Pico Ruivo (nejvyšší hora Madeiry, 1862 m) je dle očekávání turistická dálnice. Pokud se chceš vyhnout davům, zkuste tam vyrazit brzy ráno nebo naopak večer.
O bezpečnosti stezky kolují na internetu různorodé informace. My jsme potkali (česky mluvící) rodiny s dětmi. Za sebe si myslím, že se vždycky dá jít kousek a pak vyhodnotit situaci a případně se vrátit. Bezpečnost se hodně odvíjí od aktuálního počasí.
Miradouro do Juncal
Krásná vyhlídka (FOTKY ZDE), kterou jsme měli téměř pro sebe, než přijela skupina Francouzů v džípech. Za dobrého počasí uvidíš notoricky známý tvar kopce Penha de Águia u Porto da Cruz (více jsem psala tady). Další fotky a informace o vnitrozemí Madeiry najdeš tady.
