Když si povídám s kamarádkami nebo známými, občas mě překvapí, kolik času tráví jejich partneři v práci. Ačkoliv by z pohledu financí nemuseli.
Vybavuje se mi scéna, kterou popisovala jedna žena. Partner stojí ve dveřích a opět odjíždí na služební cestu. Za každou nohu se ho drží jedno plačící dítě a přemlouvají tatínka, ať zůstane doma. Jiná žena zase vypráví, že její manžel pracuje až 12 hodin denně a v podstatě se doma nepotkávají.
Na jednu stranu to chápu. Každodenní realita s malými dětmi je náročná. Práce může být skvělý únik a navíc okamžitě vidíš výsledky. Ale za sebe bych v takovém režimu fungovat nechtěla a Pavel naštěstí taky ne. Tento článek jsem sepsala jako inspiraci, jak to máme my.
Související články:
- Proč cestovat dlouhodobě? Znásob si radost ze života
- Proč cestovat dlouhodobě? Podpoř svůj partnerský vztah
Jak to vidí táta 3 kluků? Přečti si zkušenost z našich zimních pobytů na Kanárech:
“Dva měsíce v roce jsme tu jen sami pro sebe. Přestaneme se honit za povinnostmi, náš kalendář se zcela vyprázdní, odpustíme si každodenní vstávání, připravování svačin, vodění dětí do školek a škol, cesty do práce a z práce, ale taky pravidelné volnočasové aktivity (sport nebo v mém případě kapela). Celý náš život se ohromně zjednoduší. A zároveň zkomplikuje – jsme sami na Kanárech a musíme se o sebe postarat! Zavedený život vystřídá život nový, život s prázdným kalendářem, zato plný zážitků.
Což vede k další věci, kterou jsem vypozoroval – čas plyne mnohem pomaleji. Vždy, když se vracíme z Kanárských ostrovů, máme pocit, že jsme zažili ne dva měsíce, ale půl roku života. Tak moc je to tam intenzivní.
Naše cesty na Kanáry nám poskytují obrovské množství společných zážitků s dětmi. Nevím jak to máte vy, ale já si v běžném pracovním dni v Čechách svoje děti moc neužiju. Ráno připravím svačiny do školy, nejmladšího syna odvedu do školky a hurá do práce. Po práci rychle připravit večeři (případně mám svůj program – zkouška kapely, koncert, občas zajdu na pivo), po večeři příprava na spaní. Velmi málo kvalitního času s dětmi.
Na Kanárech je to úplně jinak. Trávíme čas společně. Myslím si, že to i proměnilo můj vztah s dětmi. Až kluci vyrostou, nebudu litovat, že mi jejich dětství proteklo mezi prsty.
Mimochodem, všimli jste si, že s dětmi toho vždycky zažijete mnohem víc než bez nich? Vidíte okolí jejich očima, vidíte spoustu zajímavých věcí, kterých byste si sami ani nevšimli. Pro cestování to platí dvojnásob.
Související články:
Nemůžu zapomenout na partnerský vztah. Když prožíváte věci spolu, máte společné zážitky, váš život je barevný a zajímavý, velmi to vztahu svědčí. Na Kanárech nemáte babičky ani přátele, jen sami sebe. Je to výzva, ale myslím si, že náš vztah s Bárou dostal nový rozměr. Máme spoustu společných věcí, o které se můžeme opřít.
Celkově je můj život mnohem pestřejší než dříve, kdy jsme s dětmi necestovali. Mám pocit, že žiju dva životy, jeden doma, druhý na cestách. Ani jeden, ani druhý bych nechtěl žít samostatně. Dohromady je to ideální.” (Citace z našeho online průvodce Kanárské ostrovy z dětmi)
Když jsem to četla, byla jsem dojatá. Samozřejmě spolu mluvíme, ale do hlavy Pavlovi nevidím a taky nám kluci dost často skáčou do řeči :-). Je fajn vědět, že ho cestování s rodinou pořád baví.
Zaujaly tě Kanárské ostrovy? Rozcestník informací (ZDARMA) najdeš tady.
Jak to vidím já?
Když byli kluci malí, starala jsem se o ně prakticky pořád – ať už doma, nebo na cestách. V tom nebyl rozdíl.
Na cestách jsem viděla přidanou hodnotu v nových zážitcích a teplém podnebí. Ne že bych se v Česku měla špatně, ale občas to bylo ubíjející. Zejména nekonečné zimní virózy, kdy jsme se třeba měsíc nebo i déle nikam nedostali. Určitě to znáš.
No a teď už je v plném proudu odpoutávání dětí od matky. Nechávám tomu volný průběh. Snažím se na kluky netlačit a zároveň se vyvarovat toho, že bych na nich emočně visela.
Aktuálně je našim synům 6, 8 a 10 let. Dva starší mají spoustu svých aktivit, které si vybrali. Na jednu stranu jsem ráda, že mám po mnoha letech prostor na práci a seberealizaci. Taky si konečně odpočinu. A současně vítám společné cestování jako možnost se znovu sblížit.
Přece jen nezadržitelně přichází doba, kdy se kluci odpoutají úplně a půjdou vlastní cestou. Proto si chci společné roky co nejvíc užít.
Nevím, jestli mě kluci zpětně vyhodnotí jako dobrou matku (případně Pavla jako dobrého otce). Co ale můžu s jistotou říct – společné cestování pomáhá tvořit hezké vztahy a jednou budeme rádi vzpomínat.
Související článek:
