Následující zápis do deníku (zde upravený do publikovatelné podoby :-)) vzniknul před téměř 6 lety. Naši synové měli 16 měsíců, 3 a 5 let.
Užij si čtení a dej mi vědět, jestli se v některých pasážích poznáváš.
15. ledna, Arinaga, Gran Canaria:
Nekonečné bitky Lukáška s Davídkem pokračují. Jsem z nich na nervy. Jediné, co zabírá, je rychlá snídaně, obléct na ven a pustit pohádku. Pak se můžu postarat o nejmladšího Adámka… a o sebe.
Po snídani vyrážíme pomalým tempem na pláž. Kočárek, manduka, pití, hromada svačin, plenky, ubrousky, náhradní oblečení… Ok, jsme ready. Mezitím má Pavel za sebou skoro 2 hodiny práce na dálku, chytře vybaven sluchátky s aktivním tlumením hluku.
Na pláži zouvám klukům boty, ale kalhoty jim nechám, docela fouká. Chvíli si hrají u vody, pak přichází nečekaná vlnka a během vteřiny jsou mokří. Fajn, jdeme do trička a plavek.
Jeden chce napít. Další potřebuje čůrat. No jo, jenže nemůžu odejít s jedním a další dva nechat na pláži samotné. Takže sbíráme všechny hračky, svršky a boty a jdeme na záchod.
… Jsme zpět na pláži. Kluci se vrtají v písku a jsou spokojení. Sluníčko, pohoda, tak to má být. Davídek staví stánek s dortíky a zve mě na ochutnávku. Je libo kafíčko, mladá paní? Jistě. Prosím dvojité :-).
Po nějaké době začíná Adámek kňourat. Potřebuje přebalit, nakojit a uspat. Mezitím další dva utečou k vodě a lezou po kluzkých kamenech v oceánu. Sakra.
Davídek (3 roky) padá a řve. S dítětem u prsu na něj volám, ať se vrátí. Nakonec zasahuje náhodný kolemjdoucí a přivádí Davídka ke mně.
Adámek usíná, ukládám ho do kočárku a pomalu se loudáme přes hřiště domů. Užívám si sluníčko a nádherný výhled na hory. Moc se těším, že se o víkendu do těch hor podíváme.
Vyndávám z kapsy mobil a kontroluji počasí v Praze. 4 stupně, zataženo, déšť. Fuuuj! Vyhlídka na další týdny (a měsíce) o nic lepší. Ty jo, jsem tak ráda, že jsme na Kanárech. Ale to kafe vážně potřebuju.
Chceš další inspiraci k dlouhodobému cestování? Stáhni si ZDARMA 7 tajemství Kanárských ostrovů & Madeiry.
