Můj příběh

Jsem máma tří synů a vášnivá cestovatelka. Ve svých projektech učím rodiče, jak skloubit péči o děti a dlouhodobé cestování.

Jsem Bára, těší mě. Aktuálně především máma tří synů (2, 4 a 6 let). V posledním roce můj život nabral nevídané obrátky, když jsme začali s dětmi cestovat – strávili jsme celkem 5 měsíců v zahraničí. A protože jsme našli dlouhodobě udržitelný styl cestování, rozhodla jsem se sdílet své zkušenosti. Věřím, že život (nejen) s dětmi může být mnohem pestřejší, než si dokážeme představit. A že není nutné zůstávat ve stereotypu plném povinností a vyčerpání, ve kterém se jako rodiče často ocitáme.

Můj příběh

Cestování se mi líbilo odjakživa. Během studií a krátce po nich jsem šla poměrně klasickou cestou – Erasmus, práce v USA, dobrovolnická stáž v Asii, studium na jazykovce v Berlíně. Pak jsem nastoupila do kanceláře s tím, že studentská léta jsou pryč a je třeba si zvyknout na stereotyp a nezáživnou práci. Po několika letech spořádaného života v Česku přišel na svět Lukášek. Děti mi přinesly do života nečekanou hloubku a spoustu intenzivních emocí. Když se mi narodil třetí syn Adámek, během probdělých nocí přišla zajímavá myšlenka – co bude dál? Teď mě čeká dřina kolem dětí a domácnosti a za pár let přibude dřina a stres v práci. Pak děti odrostou a budu stará. To je vážně všechno? Takhle funguje život? Cítila jsem se zklamaná. Vzápětí se ozval hlas v hlavě: “Prosím tě, buď vděčná za to, co máš! Spousta žen v tvém věku nemá ani chlapa, natož děti.” Vděčná jsem byla, ale spokojená úplně ne. Začala jsem mluvit s manželem o tom, že bych po letech chtěla pořádnou dovolenou. Měsíc v Chorvatsku. Dohodli jsme se, že pojedeme za rok v září. Mezitím nás čekalo dost dramatické období, kdy Adámek ležel na JIP se zápalem plic a kyslíkovou maskou. Měl 2 a půl měsíce. Bohužel to nebyl jeho první ani poslední pobyt v nemocnici. Nevzdali jsme to a 1. září jsme nastoupili do auta plného dětí a věcí a vydali se za dobrodružstvím. Hodně jsme se báli. Ale zpětně vidím, že to bylo správné rozhodnutí. Během následujícího roku se cestování stalo důležitou součástí života naší rodiny. Konečně mi došlo, že je v pořádku plnit si své sny. A tuhle myšlenku chci předávat svým dětem.